Je to jednoduché: horory jsou zacíleny na nejzákladnější lidskou emoci – strach. Při sledování tohoto žánru nám divoce buší srdce, potí se nám dlaně a krevní tlak stoupá. Děsivé scény v nás vyvolávají silné napětí, což je pro nás vzrušující a tím pádem i zábavné. Existuje několik teorií, proč nás horory fascinují:
· zvědavost: lidé jsou od narození přirozeně zvědaví tvorové a touží stále poznávat něco nového a nepoznaného. Nevysvětlitelné jevy vzbuzují silnou zvědavost a tím nás přitahují.
· silné emoce: někteří lidé chtějí sledováním hrůzy zažít extrémní silné emoce v celé jejich šíři. Rádi experimentují, zacházejí do krajností a touží po intenzivním vzrušujícím zážitku.
· katarze: už řecký filosof Aristoteles tvrdil, že lidé rádi sledují děsivé příběhy, protože při nich uvolňují negativní emoce, a tím dochází k procesu očištění.
· adrenalin: lidé potřebují ve svém životě napětí, vzrušení, silné emoce. V běžném životě jich tolik nezažijeme, a proto si je chceme užít alespoň na chvíli, například při sledování filmu.
· objevení potlačovaných emocí: podle psychoanalýzy vzniká strach v důsledku vnitřního boje mezi tím, co člověk opravdu chce a tím, co mu přikazují společenské normy. Sledováním horou pak člověk může objevit potlačované emoce a postavit se jim čelem, aby je v reálném životě odstranil.
· uvolnění endorfinů: podle této teorie mohou být pocity strachu při sledování filmu tak silné, že si náš mozek myslí, že jsme ve skutečném ohrožení. Když hororová scéna skončí, mozek reaguje vyplavením hormonů štěstí, odměnou za to, že se nám podařilo uniknout.
· promítnutí temných myšlenek: někteří lidé mají své temné stránky a myšlenky na zakázané věci, kterým prostřednictvím sledování strašidelného filmu dávají průchod, aniž by je museli vykonat.
Každý má své důvody, proč rád sleduje horory nebo se na ně nedívá. Ať už patříte mezi jejich příznivce nebo odpůrce, je jisté, že strach je normální lidskou reakcí. Ve zdravé míře je dokonce prospěšný, protože nás chrání před nebezpečím.