Děti rády zlobí, tak to prostě je. Ony to nedělají schválně a už vůbec ne proto, aby vás naštvaly. Alespoň ty malé děti určitě ne. Jenomže když jste ve vypětí již několikátý den či týden v kuse, máte pocit, že vás chtějí opravdu přivést do hrobu.
Sotva ráno vstanete, už se sourozenci hádají o hračky, u snídaně po sobě házejí cereální kuličky, opět si nechtějí čistit zuby. Jít s nimi do obchodu je jako kalamita, sotva umyjete podlahu, už rozlijí pití nebo rozsypou křupky. Převlékat je musíte pětkrát denně, protože se zašpiní téměř při všem, co dělají a pak je ještě musíte nahánět na zahradě okolo baráku, protože vám neustále utíkají.
Tak tento scénář je snad i trochu dramatický, ale pokud jste třeba na mateřské, tudíž jste s dítětem v kontaktu opravdu 24 hodin denně, mohou vám některé situace už připadat mnohem dramatičtější, než doopravdy jsou. Ano, mnoho lidí je toho názoru, na co si tak maminka na mateřské může stěžovat. Vždyť je pořád doma, do práce chodit nemusí, pohoda. Takoví lidé si ale mnohdy neumí ani představit, o jak náročnou činnost se jedná, a že jsou dny, kdy si opravdu nesednete. Neví, že většinu vašeho času vám bere neustálé přebalování, krmení, uspávání a snaha dítě zabavit. V mezičase, když se vám ho podaří po půl hodině konečně uspat, musíte vytřít, pověsit prádlo, žehlit, uklízet nebo vařit. Než se nadějete, je ten malý prďola opět vzhůru a máte před sebou další kolotoč krmení, přebalování a uspávání.
Prostě se může stát, že je toho na vás moc, nebo že už toho máte plné zuby. Za to se nemusíte v žádném případě stydět. Nebojte se a požádejte o pomoc. Poproste babičky, tatínka nebo třeba kamarádku, ať vám děti pohlídá a běžte ven. Dělejte něco, co máte ráda. Jděte na procházku, na kafe, plavat, ke kadeřnici… Běžte se odreagovat, uklidnit se a vypadnout z toho stereotypu. Až se vrátíte a znovu ty prcky spatříte, budete na ně koukat opět s úsměvem ve tváři, a mnohé situace vám již nepřijdou tak dramatické, jako předtím, ale spíš vás pobaví.
Ach jo, oni už zase zlobí…
